Když Ústav pro jazyk český kodifikoval hranolky v ženském rodě, spousta lidí se bouřila, že to nedává smysl. Hranolek je přece „malý hranol“, a tak to prý v žádném případě nemůže být ta hranolka. Jenže vtip je v tom, že přirozené jazyky, jako je třeba čeština, se prostě logikou neřídí. Řídí je lidé.


V případě té hranolky, která se vedle toho hranolku stala spisovnou, je pes zakopaný v tom, že to takhle zkrátka lidé hojně používali. A že to většině z nich přestalo připadat chybné, vadné či divné. Právě proto je dnes spisovný nejen hranolek, ale i hranolka. Logika nelogika.

Hranolky
Slovo hranolek ve významu „pokrm z brambor“ získalo nedávno rovnocennou variantu – spisovnou se stala i ta hranolka (v ženském rodě), která byla dosud nespisovná.

Dvojitý zápor? Žádný problém

Podobných případů nelogičnosti najdeme v českém jazyce celou řadu. Vezměme si třeba následující větu:

„Nikdo nebyl doma.“

Zmíněná věta má dvojitý zápor, který je v češtině (na rozdíl třeba od angličtiny) naprosto běžný a v pořádku. Kdybychom na jazyk aplikovali logiku, resp. matematiku, změnila by věta smysl. Jak je totiž známo, minus a minus rovná se plus. Když tedy použijeme dva zápory, výsledkem by měl být klad – řekneme-li, že „nikdo nebyl doma“, mělo by to znamenat, že někdo doma byl. Ale neznamená, protože čeština se žádnými matematickými zákonitostmi neřídí. Místo toho je pod knutou nás lidí.

Předpřipravte se na nejoptimálnější řešení

Celá řada přemýšlivých uživatelů jazyka se také rozohňuje nad bizarností slovesa předpřipravit nebo nad nesmyslností stupňování přídavného jména optimální. A z hlediska logiky se čertí oprávněně.

Význam předpony před je už totiž obsažen ve slovesu připravit – je jasné, že se něco připravuje předem, tak proč tam přidávat ještě ten prvek před? A optimální znamená „nejlepší, nejvhodnější, nejvýhodnější, nejpříhodnější“. Proč tedy říkat, že je něco nejoptimálnější? To by přece znamenalo, že to je nejnejlepší – a to je nesmysl.

Jenže kdyby byla čeština filmem, smysl by v něm rozhodně nehrál hlavní roli. Jazyk totiž používají lidé a jejich jednání taky není za všech okolností logické. Když tak například něco připravují, občas mají potřebu říct, že je ta příprava teprve v začátcích. Že to zkrátka ještě nemají připravené, ale jen předpřipravené. Jindy zase mohou mít pocit, že nejlepších (optimálních) věcí je hned několik, přičemž některá z nich je optimálnější než jiná a jedna je ze všech nejoptimálnější.

Zevrubný skibidi playback

Smysl moc nemusí dávat ani kodifikované významy jednotlivých slov. Třeba takové přídavné jméno zevrubný znamená podle Slovníku spisovného jazyka českého „jdoucí do podrobností, do hloubky; podrobný, důkladný či obšírný“. Jenže tentýž slovník původně uváděl i druhý význam slova zevrubný: „přibližný“. [1]  Takže vlastně opak. Jako kdyby slovo noc označovalo i den. Že to postrádá logiku? Ano, ale asi to tak lidé prostě používali, tak se to dostalo až do slovníku.

Podobný „problém“ má mimochodem i módní slovo skibidi, které hojně používá nastupující generace.[2] Do slovníku dnešních dětí a mladých lidí se tento výraz dostal jakožto přívlastek, který může být kladný i záporný. Když vám někdo řekne, že máte skibidi mikinu, možná ji chválí, možná kritizuje. Záleží na kontextu, nikoliv na logice.

Když už jsme u slovníku mladší generace, můžeme v souvislosti s nelogičností jazyka zmínit i přejímání výrazů z angličtiny, potažmo z jiných cizích jazyků. Hojně používané je třeba slovo random, které se ale do češtiny mladých nepřehouplo z angličtiny takříkajíc jedna ku jedné – nepoužívá se ve významu „náhodný“ (jak by napovídal přesný překlad), ale „divný“.

Ovšem prapodivné a nelogické přejímání cizích slov není vlastní jen mladší generaci. Pro práci z domova se kupříkladu v češtině vžilo označení home office. V angličtině však tohle slovní spojení neoznačuje benefit spočívající v tom, že můžeme pracovat z pohodlí domova, ale pouze místo, kde máme doma stůl s počítačem (kde jsme si zřídili takovou improvizovanou domácí kancelář).[3] A kromě toho je Home Office (s velkými písmeny) označením britského ministerstva vnitra.

Home office
Výraz home office znamená v češtině trochu něco jiného než v angličtině.

Anglicky znějící notebook je zase v češtině ustálené označení přenosného počítače, i když v angličtině tohle slovo znamená „poznámkový blok“. Přídavné jméno diskutabilní by z logiky věci mělo znamenat „vhodné k diskuzi“, jenže v češtině v něm cítíme i jistý náznak kritiky (když o něčem řeknu, že to je diskutabilní, dost možná o tom diskutovat vůbec nechci). A slovo playback v angličtině znamená „přehrání nějaké nahrávky“, zatímco my ho v češtině používáme hlavně pro označení situace, kdy hraje hudba a zpěvák jen naznačuje zpěv.[4]

Čeština je nelogická jako život sám

Ne vždy zkrátka logika hraje první housle – někdy vezmou osud do svých rukou spíš naše pocity, intuice, nebo dokonce neznalost či nedokonalost. A je s tím potřeba počítat i v životě, od vztahů až po volební výsledky.

Když si vybíráte byt, můžete analyzovat všechny jeho dispozice, ale možná nakonec taky zvolíte ten, kde se prostě z nevyjasnitelného důvodu víc cítíte jako doma. Ještě méně pak hraje logika roli při hledání životního partnera či partnerky. A je to tak v pořádku. Stejně jako používání výrazů jako nejoptimálnější, předpřipravený nebo home office. O výběru politické reprezentace není třeba dlouze mluvit – všichni dobře víme, že mnohdy nerozhodnou o výsledcích voleb programy či vize, ale to, co si daný politik obléká, jak umí někoho v televizi poplivat nebo v jakém kostýmu se objeví na TikToku. To už zas tak v pořádku není, ale jak už jsem zmínil, je třeba s tím počítat.

A ještě jedno poučení z nelogičnosti jazyka vyplývá: Nelpěme striktně na dodržování všeho, co kdysi dávalo jasný smysl, ale raději se ptejme, jestli už to dnes není trochu jinak. Vzpomeňme, s jakým despektem lidé v minulosti hleděli na rozvody, tetování, stejnopohlavní páry nebo tykání rodičům. To vše se posunulo a svět funguje dál. Tak proč by měl být problém říkat ta hranolka místo ten hranolek?


[1] V digitalizované verzi zmíněného slovníku už se uvádí, že jde o význam, který se již dnes nepoužívá.

[2] Výraz skibidi má svůj původ v animované sérii internetových videí zvané Skibidi Toilet. Jde o bizarní videa, která vyobrazují invazi záchodů s lidskými obličeji a mají desítky milionů zhlédnutí.

[3] To, čemu v češtině říkáme home office, se anglicky řekne spíš work from home (či zkráceně WFH), popř. remote work (práce kdekoliv mimo běžné pracoviště).

[4] Anglicky se české playback řekne overdubbing.

👇︎ Pozvěte do slovního podzemí i ostatní. Cesta vede tudy: 👇︎