V minulém článku blogu Podzemí slov jsem v souvislosti s monokolokabilními výrazy zmínil ustálené slovní spojení nechat někoho na holičkách. Pojďme se tak teď společně podívat na to, jak tento frazém vznikl, respektive co to byly ty holičky, na kterých občas někoho dodnes necháváme.
Některá česká slova se používají v mnoha různých slovních spojeních, po jiných zase při psaní či mluvení saháme jen zřídka. A pak jsou tu podivní slovní vyvrhelové, s nimiž nechce mít téměř nikdo nic společného. Jsou to často slova, která kdysi žila plnohodnotným životem. Měla svůj smysl, přátele i místo ve společnosti. Jenže postupně ztratila vše, co měla – od významu přes jasné zařazení až po schopnost samostatně existovat. Pokud opravdu existuje podzemí slov, tyhle zombie výrazy v něm najdete určitě.
„Charakter, důvtip a duch národa se projevují v jeho příslovích.“ Pokud je tento citát (připisovaný anglickému filozofovi Francisu Baconovi) pravdivý, pak nevím, co si o nás Češích myslet. V naší mateřštině totiž najdeme přísloví, která naznačující naši prozíravost, smysl pro spravedlnost… Pokračovat ve čtení →
Když Ústav pro jazyk český kodifikoval hranolky v ženském rodě, spousta lidí se bouřila, že to nedává smysl. Hranolek je přece „malý hranol“, a tak to prý v žádném případě nemůže být ta hranolka. Jenže vtip je v tom, že přirozené jazyky, jako… Pokračovat ve čtení →
Slova jsou mocná. Třeba taková toponyma (neboli zeměpisná jména) mnohdy mohou za to, že s určitými městy a vesnicemi nechce mít nikdo nic moc společného. Vy byste snad chtěli žít v Držkově, mít příbuzné v Kokotíně nebo pracovat v Močovicích? Vulgarita, nebo náhoda?… Pokračovat ve čtení →
V České republice žijí necelé dvě stovky lidí, kteří svou cestu životem absolvují s příjmením Brambora, Bramborová či Brambor. Zajímavé přitom je, že tohle jméno se v našich končinách vyskytovalo ještě před tím, než se k nám vůbec dostala plodina zvaná brambory. Jak je… Pokračovat ve čtení →
Den přeslavný jest k nám přišel. Proč je v předchozí větě ono jest? A čímže to Ježíšek v Betlémě obdarovává příchozí, když rozdává štědrovničky a trojníčky? To je jen hrstka otázek, které mohou dnešním uživatelům češtiny klást tradiční vánoční písně a koledy. Pojďme… Pokračovat ve čtení →
Každoročně v listopadu je ho všude plno. Prostřednictvím televizí, mobilů i počítačů proniká do našich obýváků i kanceláří. Je na ulici, za výlohami i v obchodech. Pokud jste s ním zkrátka některý podzim nepřišli do styku, patrně jste byli toho roku úplně mimo… Pokračovat ve čtení →
V další výpravě do podzemí slov potkáme Láďu Hrušku, podíváme se na prase v popelnici a povíme si, co mělo na nádvoří pivovaru v Černé Hoře za ušima 963 turistů a 25 psů. Souvisí to všechno nějak s češtinou? Možná. Partička mých známých… Pokračovat ve čtení →
Přes území spisovné češtiny se na počátku dvacátých let jednadvacátého století přehnala bouře. Její nezkrotná síla zasáhla hranolky a štrúdl. O co kráčelo a proč si za to můžeme sami, na to se podíváme na následujících řádcích.