„Charakter, důvtip a duch národa se projevují v jeho příslovích.“ Pokud je tento citát (připisovaný anglickému filozofovi Francisu Baconovi) pravdivý, pak nevím, co si o nás Češích myslet. V naší mateřštině totiž najdeme přísloví, která naznačující naši prozíravost, smysl pro spravedlnost… Pokračovat ve čtení →
Když Ústav pro jazyk český kodifikoval hranolky v ženském rodě, spousta lidí se bouřila, že to nedává smysl. Hranolek je přece „malý hranol“, a tak to prý v žádném případě nemůže být ta hranolka. Jenže vtip je v tom, že přirozené jazyky, jako… Pokračovat ve čtení →
Slova jsou mocná. Třeba taková toponyma (neboli zeměpisná jména) mnohdy mohou za to, že s určitými městy a vesnicemi nechce mít nikdo nic moc společného. Vy byste snad chtěli žít v Držkově, mít příbuzné v Kokotíně nebo pracovat v Močovicích? Vulgarita, nebo náhoda?… Pokračovat ve čtení →
V České republice žijí necelé dvě stovky lidí, kteří svou cestu životem absolvují s příjmením Brambora, Bramborová či Brambor. Zajímavé přitom je, že tohle jméno se v našich končinách vyskytovalo ještě před tím, než se k nám vůbec dostala plodina zvaná brambory. Jak je… Pokračovat ve čtení →
Den přeslavný jest k nám přišel. Proč je v předchozí větě ono jest? A čímže to Ježíšek v Betlémě obdarovává příchozí, když rozdává štědrovničky a trojníčky? To je jen hrstka otázek, které mohou dnešním uživatelům češtiny klást tradiční vánoční písně a koledy. Pojďme… Pokračovat ve čtení →
Každoročně v listopadu je ho všude plno. Prostřednictvím televizí, mobilů i počítačů proniká do našich obýváků i kanceláří. Je na ulici, za výlohami i v obchodech. Pokud jste s ním zkrátka některý podzim nepřišli do styku, patrně jste byli toho roku úplně mimo… Pokračovat ve čtení →
V další výpravě do podzemí slov potkáme Láďu Hrušku, podíváme se na prase v popelnici a povíme si, co mělo na nádvoří pivovaru v Černé Hoře za ušima 963 turistů a 25 psů. Souvisí to všechno nějak s češtinou? Možná. Partička mých známých… Pokračovat ve čtení →
Přes území spisovné češtiny se na počátku dvacátých let jednadvacátého století přehnala bouře. Její nezkrotná síla zasáhla hranolky a štrúdl. O co kráčelo a proč si za to můžeme sami, na to se podíváme na následujících řádcích.
Přijde vám název tohohle článku poněkud bláznivý? Z pohledu dnešní češtiny je. Obracím se v něm totiž na vás třemi neobvyklými způsoby – onikáním, onkáním a mykáním. Na následujících řádcích si je stručně představíme a nakonec si prozradíme i něco o tykání a vykání.
Knížka Podzemí slov aneb Výpravy pod povrch češtiny oficiálně vyšla už před létem. Pokřtěna však byla až nyní. Ke slavnostnímu aktu došlo v sobotu 10. září 2022 v krásném prostředí Tichého mlýna poblíž Pelhřimova.