Výpravy pod povrch češtiny

Rubrika Blog

Tento blog navazuje na stejnojmennou knížku. Stejně jako v ní vás tak i tady vezmu do podzemí češtiny, kde budeme společně zkoumat původy slov, objevovat jazykové zajímavosti nebo se podivovat nad nevyzpytatelnými a podivuhodnými taji naší mateřštiny.

Koho najdete v Kokotíně a na čem si rádi smlsnou mrchojedští domorodci? Pár slov o neobvyklých českých toponymech

Slova jsou mocná. Třeba taková toponyma (neboli zeměpisná jména) mnohdy mohou za to, že s určitými městy a vesnicemi nechce mít nikdo nic moc společného. Vy byste snad chtěli žít v Držkově, mít příbuzné v Kokotíně nebo pracovat v Močovicích? Vulgarita, nebo náhoda?… Pokračovat ve čtení →

Kde se vzal v Čechách pan Brambora? O původu jednoho obecného a jednoho vlastního jména

V České republice žijí necelé dvě stovky lidí, kteří svou cestu životem absolvují s příjmením Brambora, Bramborová či Brambor. Zajímavé přitom je, že tohle jméno se v našich končinách vyskytovalo ještě před tím, než se k nám vůbec dostala plodina zvaná brambory. Jak je… Pokračovat ve čtení →

Trojníčky, štědrovničky a žežulička aneb Co to naši předkové zpívali jsou v koledách?

Den přeslavný jest k nám přišel. Proč je v předchozí větě ono jest? A čímže to Ježíšek v Betlémě obdarovává příchozí, když rozdává štědrovničky a trojníčky? To je jen hrstka otázek, které mohou dnešním uživatelům češtiny klást tradiční vánoční písně a koledy. Pojďme… Pokračovat ve čtení →

Black Friday: Kde se vzal pátek plný nákupního šílenství a proč se mu říká černý? O etymologii a jazykových souvislostech Černého pátku

Každoročně v listopadu je ho všude plno. Prostřednictvím televizí, mobilů i počítačů proniká do našich obýváků i kanceláří. Je na ulici, za výlohami i v obchodech. Pokud jste s ním zkrátka některý podzim nepřišli do styku, patrně jste byli toho roku úplně mimo… Pokračovat ve čtení →

Od vynálezů Ládi Hrušky po dvojsmyslné vtipy. Může čeština za to, že jsme národem koumáků a kutilů?

V další výpravě do podzemí slov potkáme Láďu Hrušku, podíváme se na prase v popelnici a povíme si, co mělo na nádvoří pivovaru v Černé Hoře za ušima 963 turistů a 25 psů. Souvisí to všechno nějak s češtinou? Možná. Partička mých známých… Pokračovat ve čtení →

Co postihlo hranolky a štrúdl aneb jak všichni nevědomky měníme češtinu

Přes území spisovné češtiny se na počátku dvacátých let jednadvacátého století přehnala bouře. Její nezkrotná síla zasáhla hranolky a štrúdl. O co kráčelo a proč si za to můžeme sami, na to se podíváme na následujících řádcích.

Věděli, že můžou v češtině používat i onikání, onkání či mykání? Zkusil to! My, autor článku, doporučujeme

Přijde vám název tohohle článku poněkud bláznivý? Z pohledu dnešní češtiny je. Obracím se v něm totiž na vás třemi neobvyklými způsoby – onikáním, onkáním a mykáním. Na následujících řádcích si je stručně představíme a nakonec si prozradíme i něco o tykání a vykání.

Všechno nejlepší, Spisovatelské cappuccino

V těchto dnech slaví své první narozeniny pozoruhodná, inspirativní a stále se rozrůstající literární skupina zvaná Spisovatelské cappuccino. Následující krátká výprava do slovního podzemí se proto uskuteční na její počest.

Od sci-fi k magorům a Magorovi

Do žánrové škatulky jménem sci-fi se toho vejde spousta. Podle slovníkové definice jde totiž o díla (filmy, romány, ale i třeba videohry) „s vědecko-fantastickou tematikou“ a těch už v historii lidstva vzniklo z nějakého důvodu mnoho. Pojďme se proto pro zajímavost vydat do vědecko-fantastických uliček slovního podzemí a nechme se překvapit, co v jejich temných zákoutích objevíme.

Čeština bizarní i hravá a bohatá

Bizarní, bizár či bizarnost, to jsou slova, která v současnosti používáme nesmírně často. Je to patrně tím, že právě takový je podle nás i dnešní svět. Bizarní. Pojďme proto nahlédnout i do bizarní stoky slovního podzemí.

« Starší příspěvky

© 2025 Podzemí slov — Běží na WordPress

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑