Výpravy pod povrch češtiny

Štítek čeština

Co o nás říkají naše přísloví? Jsme národ moudrých lidí, zbabělců, nebo nesmiřitelných protikladů?

„Charakter, důvtip a duch národa se projevují v jeho příslovích.“ Pokud je tento citát (připisovaný anglickému filozofovi Francisu Baconovi) pravdivý, pak nevím, co si o nás Češích myslet. V naší mateřštině totiž najdeme přísloví, která naznačující naši prozíravost, smysl pro spravedlnost… Pokračovat ve čtení →

Předpřipravte se na nejoptimálnější skibidi home office aneb Když jazyk postrádá logiku

Když Ústav pro jazyk český kodifikoval hranolky v ženském rodě, spousta lidí se bouřila, že to nedává smysl. Hranolek je přece „malý hranol“, a tak to prý v žádném případě nemůže být ta hranolka. Jenže vtip je v tom, že přirozené jazyky, jako… Pokračovat ve čtení →

Koho najdete v Kokotíně a na čem si rádi smlsnou mrchojedští domorodci? Pár slov o neobvyklých českých toponymech

Slova jsou mocná. Třeba taková toponyma (neboli zeměpisná jména) mnohdy mohou za to, že s určitými městy a vesnicemi nechce mít nikdo nic moc společného. Vy byste snad chtěli žít v Držkově, mít příbuzné v Kokotíně nebo pracovat v Močovicích? Vulgarita, nebo náhoda?… Pokračovat ve čtení →

Kde se vzal v Čechách pan Brambora? O původu jednoho obecného a jednoho vlastního jména

V České republice žijí necelé dvě stovky lidí, kteří svou cestu životem absolvují s příjmením Brambora, Bramborová či Brambor. Zajímavé přitom je, že tohle jméno se v našich končinách vyskytovalo ještě před tím, než se k nám vůbec dostala plodina zvaná brambory. Jak je… Pokračovat ve čtení →

Black Friday: Kde se vzal pátek plný nákupního šílenství a proč se mu říká černý? O etymologii a jazykových souvislostech Černého pátku

Každoročně v listopadu je ho všude plno. Prostřednictvím televizí, mobilů i počítačů proniká do našich obýváků i kanceláří. Je na ulici, za výlohami i v obchodech. Pokud jste s ním zkrátka některý podzim nepřišli do styku, patrně jste byli toho roku úplně mimo… Pokračovat ve čtení →

Od vynálezů Ládi Hrušky po dvojsmyslné vtipy. Může čeština za to, že jsme národem koumáků a kutilů?

V další výpravě do podzemí slov potkáme Láďu Hrušku, podíváme se na prase v popelnici a povíme si, co mělo na nádvoří pivovaru v Černé Hoře za ušima 963 turistů a 25 psů. Souvisí to všechno nějak s češtinou? Možná. Partička mých známých… Pokračovat ve čtení →

Co postihlo hranolky a štrúdl aneb jak všichni nevědomky měníme češtinu

Přes území spisovné češtiny se na počátku dvacátých let jednadvacátého století přehnala bouře. Její nezkrotná síla zasáhla hranolky a štrúdl. O co kráčelo a proč si za to můžeme sami, na to se podíváme na následujících řádcích.

Od sci-fi k magorům a Magorovi

Do žánrové škatulky jménem sci-fi se toho vejde spousta. Podle slovníkové definice jde totiž o díla (filmy, romány, ale i třeba videohry) „s vědecko-fantastickou tematikou“ a těch už v historii lidstva vzniklo z nějakého důvodu mnoho. Pojďme se proto pro zajímavost vydat do vědecko-fantastických uliček slovního podzemí a nechme se překvapit, co v jejich temných zákoutích objevíme.

3 + 3 vánoční slova, která nás poučí o světě i o nás samých

Výprava do slovního podzemí mnohdy nepřináší jen poučení o češtině, ale i o nás lidech a taky o světě, v němž žijeme. Nejinak je tomu v případě následujících výrazů, které souvisí s Vánocemi.

© 2025 Podzemí slov — Běží na WordPress

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑