Štítek frazémy
V minulém článku blogu Podzemí slov jsem v souvislosti s monokolokabilními výrazy zmínil ustálené slovní spojení nechat někoho na holičkách. Pojďme se tak teď společně podívat na to, jak tento frazém vznikl, respektive co to byly ty holičky, na kterých občas někoho dodnes necháváme.
Některá česká slova se používají v mnoha různých slovních spojeních, po jiných zase při psaní či mluvení saháme jen zřídka. A pak jsou tu podivní slovní vyvrhelové, s nimiž nechce mít téměř nikdo nic společného. Jsou to často slova, která kdysi žila plnohodnotným životem. Měla svůj smysl, přátele i místo ve společnosti. Jenže postupně ztratila vše, co měla – od významu přes jasné zařazení až po schopnost samostatně existovat. Pokud opravdu existuje podzemí slov, tyhle zombie výrazy v něm najdete určitě.
„Charakter, důvtip a duch národa se projevují v jeho příslovích.“ Pokud je tento citát (připisovaný anglickému filozofovi Francisu Baconovi) pravdivý, pak nevím, co si o nás Češích myslet. V naší mateřštině totiž najdeme přísloví, která naznačující naši prozíravost, smysl pro spravedlnost… Pokračovat ve čtení →
V další výpravě do podzemí slov potkáme Láďu Hrušku, podíváme se na prase v popelnici a povíme si, co mělo na nádvoří pivovaru v Černé Hoře za ušima 963 turistů a 25 psů. Souvisí to všechno nějak s češtinou? Možná. Partička mých známých… Pokračovat ve čtení →