Výpravy pod povrch češtiny

Štítek Podzemí slov

Na čem že jste to někoho nechali? O původu frazému nechat někoho na holičkách

V minulém článku blogu Podzemí slov jsem v souvislosti s monokolokabilními výrazy zmínil ustálené slovní spojení nechat někoho na holičkách. Pojďme se tak teď společně podívat na to, jak tento frazém vznikl, respektive co to byly ty holičky, na kterých občas někoho dodnes necháváme.

Slovní vyvrhelové mezi námi: Co jsou to monokolokabilní výrazy a jaké v češtině máme

Některá česká slova se používají v mnoha různých slovních spojeních, po jiných zase při psaní či mluvení saháme jen zřídka. A pak jsou tu podivní slovní vyvrhelové, s nimiž nechce mít téměř nikdo nic společného. Jsou to často slova, která kdysi žila plnohodnotným životem. Měla svůj smysl, přátele i místo ve společnosti. Jenže postupně ztratila vše, co měla – od významu přes jasné zařazení až po schopnost samostatně existovat. Pokud opravdu existuje podzemí slov, tyhle zombie výrazy v něm najdete určitě.

Co o nás říkají naše přísloví? Jsme národ moudrých lidí, zbabělců, nebo nesmiřitelných protikladů?

„Charakter, důvtip a duch národa se projevují v jeho příslovích.“ Pokud je tento citát (připisovaný anglickému filozofovi Francisu Baconovi) pravdivý, pak nevím, co si o nás Češích myslet. V naší mateřštině totiž najdeme přísloví, která naznačující naši prozíravost, smysl pro spravedlnost… Pokračovat ve čtení →

Předpřipravte se na nejoptimálnější skibidi home office aneb Když jazyk postrádá logiku

Když Ústav pro jazyk český kodifikoval hranolky v ženském rodě, spousta lidí se bouřila, že to nedává smysl. Hranolek je přece „malý hranol“, a tak to prý v žádném případě nemůže být ta hranolka. Jenže vtip je v tom, že přirozené jazyky, jako… Pokračovat ve čtení →

Trojníčky, štědrovničky a žežulička aneb Co to naši předkové zpívali jsou v koledách?

Den přeslavný jest k nám přišel. Proč je v předchozí větě ono jest? A čímže to Ježíšek v Betlémě obdarovává příchozí, když rozdává štědrovničky a trojníčky? To je jen hrstka otázek, které mohou dnešním uživatelům češtiny klást tradiční vánoční písně a koledy. Pojďme… Pokračovat ve čtení →

Co postihlo hranolky a štrúdl aneb jak všichni nevědomky měníme češtinu

Přes území spisovné češtiny se na počátku dvacátých let jednadvacátého století přehnala bouře. Její nezkrotná síla zasáhla hranolky a štrúdl. O co kráčelo a proč si za to můžeme sami, na to se podíváme na následujících řádcích.

Věděli, že můžou v češtině používat i onikání, onkání či mykání? Zkusil to! My, autor článku, doporučujeme

Přijde vám název tohohle článku poněkud bláznivý? Z pohledu dnešní češtiny je. Obracím se v něm totiž na vás třemi neobvyklými způsoby – onikáním, onkáním a mykáním. Na následujících řádcích si je stručně představíme a nakonec si prozradíme i něco o tykání a vykání.

Podzemí slov bylo pokřtěno. Alkoholovou směsicí, která vzešla z autorského čtení (TISKOVÁ ZPRÁVA)

Knížka Podzemí slov aneb Výpravy pod povrch češtiny oficiálně vyšla už před létem. Pokřtěna však byla až nyní. Ke slavnostnímu aktu došlo v sobotu 10. září 2022 v krásném prostředí Tichého mlýna poblíž Pelhřimova.

Vychází Podzemí slov. Knížka, která vás vezme pod povrch češtiny (TISKOVÁ ZPRÁVA)

V nakladatelství Pointa právě vychází knížka Podzemí slov aneb Výpravy pod povrch češtiny, která dává zábavnou formou nahlédnout do tajů našeho jazyka. Jejím autorem je copywriter, korektor a bohemista Jakub Marek.

Knížka dorazila z tiskárny!

Podzemí slov se konečně zhmotnilo. Respektive dorazilo z tiskárny, kde se jeho virtuální podoba proměnila v opravdové knížky.

« Starší příspěvky

© 2025 Podzemí slov — Běží na WordPress

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑