Výpravy pod povrch češtiny

Štítek Etymologie

Když grázl drakonicky sýčkuje a má máslo na hlavě, máme ho zlynčovat? (O slovech a slovních spojeních, v nichž se skrývají střípky historie)

V podzemí slov se mnohdy skrývají i zajímavé informace z historie. Z běžně užívaných českých slov či ustálených slovních spojení se dají vyčíst příběhy o zvyklostech našich předků, historických událostech i skutečných lidech. Pojďme si tak pár takových historek z podzemí slov vyprávět. Grázlové… Pokračovat ve čtení →

Na čem že jste to někoho nechali? O původu frazému nechat někoho na holičkách

V minulém článku blogu Podzemí slov jsem v souvislosti s monokolokabilními výrazy zmínil ustálené slovní spojení nechat někoho na holičkách. Pojďme se tak teď společně podívat na to, jak tento frazém vznikl, respektive co to byly ty holičky, na kterých občas někoho dodnes necháváme.

Kde se vzal v Čechách pan Brambora? O původu jednoho obecného a jednoho vlastního jména

V České republice žijí necelé dvě stovky lidí, kteří svou cestu životem absolvují s příjmením Brambora, Bramborová či Brambor. Zajímavé přitom je, že tohle jméno se v našich končinách vyskytovalo ještě před tím, než se k nám vůbec dostala plodina zvaná brambory. Jak je… Pokračovat ve čtení →

Trojníčky, štědrovničky a žežulička aneb Co to naši předkové zpívali jsou v koledách?

Den přeslavný jest k nám přišel. Proč je v předchozí větě ono jest? A čímže to Ježíšek v Betlémě obdarovává příchozí, když rozdává štědrovničky a trojníčky? To je jen hrstka otázek, které mohou dnešním uživatelům češtiny klást tradiční vánoční písně a koledy. Pojďme… Pokračovat ve čtení →

Black Friday: Kde se vzal pátek plný nákupního šílenství a proč se mu říká černý? O etymologii a jazykových souvislostech Černého pátku

Každoročně v listopadu je ho všude plno. Prostřednictvím televizí, mobilů i počítačů proniká do našich obýváků i kanceláří. Je na ulici, za výlohami i v obchodech. Pokud jste s ním zkrátka některý podzim nepřišli do styku, patrně jste byli toho roku úplně mimo… Pokračovat ve čtení →

Co postihlo hranolky a štrúdl aneb jak všichni nevědomky měníme češtinu

Přes území spisovné češtiny se na počátku dvacátých let jednadvacátého století přehnala bouře. Její nezkrotná síla zasáhla hranolky a štrúdl. O co kráčelo a proč si za to můžeme sami, na to se podíváme na následujících řádcích.

Všechno nejlepší, Spisovatelské cappuccino

V těchto dnech slaví své první narozeniny pozoruhodná, inspirativní a stále se rozrůstající literární skupina zvaná Spisovatelské cappuccino. Následující krátká výprava do slovního podzemí se proto uskuteční na její počest.

Od sci-fi k magorům a Magorovi

Do žánrové škatulky jménem sci-fi se toho vejde spousta. Podle slovníkové definice jde totiž o díla (filmy, romány, ale i třeba videohry) „s vědecko-fantastickou tematikou“ a těch už v historii lidstva vzniklo z nějakého důvodu mnoho. Pojďme se proto pro zajímavost vydat do vědecko-fantastických uliček slovního podzemí a nechme se překvapit, co v jejich temných zákoutích objevíme.

Čeština bizarní i hravá a bohatá

Bizarní, bizár či bizarnost, to jsou slova, která v současnosti používáme nesmírně často. Je to patrně tím, že právě takový je podle nás i dnešní svět. Bizarní. Pojďme proto nahlédnout i do bizarní stoky slovního podzemí.

3 + 3 vánoční slova, která nás poučí o světě i o nás samých

Výprava do slovního podzemí mnohdy nepřináší jen poučení o češtině, ale i o nás lidech a taky o světě, v němž žijeme. Nejinak je tomu v případě následujících výrazů, které souvisí s Vánocemi.

« Starší příspěvky

© 2025 Podzemí slov — Běží na WordPress

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑